Antipsychotika a kojení

Ženy jsou mimo jiné např. kvůli hormonálním změnám nebo absenci pravidelného spánkového režimu po porodu exponovány nadměrnému stresu. U predisponovaných žen se po porodu může rozvinout poporodní psychóza, zatímco u žen s psychotickým onemocněním, které se již léčí, může po vysazení léků v tomto období dojít k relapsu.

Poporodní psychóza je závažné psychotické onemocnění, které často vede k hospitalizaci. Absence kontaktu matka-dítě po narození může mít negativní dopad na celkový sociální a emocionální vývoj dítěte. Z těchto důvodů se u rizikových rodiček během kojení zpravidla nedoporučuje přerušovat léčbu antipsychotiky. Psychofarmakoterapie během laktace však stále přináší množství obav na straně předepisujícího lékaře i žen samotných. Výběr nejvhodnějšího antipsychotika na základě porovnání bezpečnostního profilu v laktaci může případné obavy žen z negativních dopadů na dítě zmírnit.

V roce 2021 bylo publikováno nové hodnocení bezpečnosti psychofarmak, které shrnuje výsledky ze studií publikovaných v letech 1995 – 2017 (1).

Bezpečnostní skóry a profil antipsychotik užívaných při kojení

Antipsychotikum A B C D E F Celkem bodů
Olanzapin 2,5 1,5 0,5 1,0 1,0 1,0 7,5
Chlorpromazin 1,5 2,0 0 0,5 1,0 1,0 6,0
Kvetiapin 1,0 2,0 0 0,5 1,0 1,0 5,5
Haloperidol 1,5 0,5 0 0,5 1,5 1,0 5,0
Risperidon 1,0 1,5 0 1,0 0,5 0,5 4,5
Flupentixol 0,5 2,0 0 0 0,5 0,5 3,5
Ziprasidon 0,5 2,0 0 0 0,5 0,5 3,5
Chlorprothixen 0,5 2,0 0 0 0,5 0,5 3,5
Amisulprid 0,5 0,5 0 0 0,5 0,5 2,0
Clozapin 1,0 0 0 0 0 0 1,0

Z hodnocení bezpečnosti jednotlivých antipsychotik vychází nejlépe olanzapin, který je považován za antipsychotikum 1. volby při laktaci.

Olanzapin je vylučován do mateřského mléka v klinicky nesignifikantním množství a zdá se, že nemá negativní dopady na zdraví dítěte. Děti matek užívajících olanzapin během kojení nevykazují narušení psychomotorického ani řečového vývoje ani příbytek váhy.

Hladiny olanzapinu v plazmě dítěte jsou rovněž nedetekovatelné nebo velmi nízké. V poporodním období byly u dětí reportovány pouze ojedinělé případy sedativního účinku či abstinenčních příznaků, které mohly být ale zapříčiněny aditivním efektem užíváním kombinace různých léků.

Hodnotící systém se skládá z 6 parametrů (viz Skórovací systém) a psychofarmaka jsou dle tohoto systému hodnocena na škále 0–10 bodů, kde nula odpovídá nejnižší bezpečnosti a deset bodů nejvyšší bezpečnosti (viz Slovní hodnocení celkového skóru).

Skórovací systém bezpečnosti psychofarmak při kojení

A. Celkový počet dětí exponovaných psychofarmaku cestou mateřského mléka

  • 0 bodů: data nejsou dostupná
  • 0,5 bodu: ≤ 5
  • 1 bod: 6 – 15
  • 2 body: 51 – 100
  • 2,5 bodu: 101 – 200
  • 3 body: > 200

B. Maximální popsaná relativní dávka psychofarmaka u kojence

  • 0 bodů: data nejsou dostupná nebo > 25% dávky ženy
  • 0,5 bodu: 10,1 % – 25,0 % dávky ženy
  • 1 bod: 6,1 % -10,0 % dávky ženy
  • 1,5 bodu: 2,1 % – 6,0 % dávky ženy
  • 2 body: 0 % - 2,0 % dávky ženy

C. Velikost souboru pro výpočet relativní dávky psychofarmaka u kojence

  • 0 bodů: data nejsou dostupná
  • 0,5 bodu: 6 – 15
  • 1 bod: ≥ 15

D. Plazmatické hladiny psychofarmaka u kojence

  • 0 bodů: data nejsou dostupná nebo bylo psychofarmakum detekované u všech kojenců jemu vystavených
  • 0,5 bodu: hladina psychofarmaka byla pod detekčním limitem u ≤ 50 % kojenců
  • 1 bod: hladina psychofarmaka byla pod detekčním limitem u > 50 % kojenců

E. Výskyt jakéhokoliv nežádoucího účinku u kojence

  • 0 bodů: data nejsou dostupná nebo u > 25 % kojenců
  • 0,5 bodu: data jsou limitována (celkový počet exponovaných kojenců < 10), ale bez výskytu nežádoucího účinku nebo 15,1 % - 25 %
  • 1 bod: výskyt u 5,1 % - 15 % kojenců
  • 2 body: výskyt nepopsán nebo popsán u ≤ 2 % kojenců

F. Výskyt závažného nežádoucího účinku u kojence vyžadujícího intervenci

  • 0 bodů: data nejsou dostupná nebo popsán závažný nežádoucí účinek u kojence
  • 0,5 bodů: data jsou limitována (celkový počet exponovaných kojenců < 10), ale bez výskytu nežádoucího účinku
  • 1 bod: výskyt nebyl popsán

Slovní hodnocení celkového skóre

  • 8,6 – 10, 0 bodů:
    • Psychofarmaka dosahující tohoto skóru mají velmi dobrý bezpečnostní profil při kojení. Riziko nežádoucích účinků u kojence je nízké. Tato psychofarmaka jsou silně považovaná za slučitelné s kojením.
  • 7,1 – 8,5 bodů:
    • Psychofarmaka dosahující tohoto skóru mají dobrý bezpečnostní profil při kojení. Riziko nežádoucích účinků u kojence je nízké. Tato psychofarmaka jsou považovaná za slučitelné s kojením.
  • 5,1 – 7,0 bodů:
    • Psychofarmaka dosahující tohoto skóru mají středně dobrý bezpečnostní profil při kojení. Riziko nežádoucích účinků je střední, ale nejsou očekávány závažné nežádoucí účinky. Tyto léky je možné po vyhodnocení rizik užívat v kojení.
  • 3,1 – 5,0 bodů:
    • Psychofarmaka dosahující tohoto skóru mají nízký bezpečnostní profil při kojení. U těchto léků byly popsány relativně často nežádoucí účinky u kojenců, nebo o nich nemáme data. Užívání těchto psychofarmak v kojení je možné, ale s opatrností. Psychofarmaka z této kategorie by měla být užívána, jen pokud není dostupná bezpečnější volba a jejich případný benefit převyšuje rizika.
  • ≤ 3 body:
    • Psychofarmaka z této skupiny mají velmi nízký bezpečnostní profil při kojení. U těchto léků nemáme dostatek dat o bezpečnosti, nebo byly popsány velké expozice léku kojenci, a/nebo častý výskyt nežádoucích účinků. Užívání těchto léků během kojení není doporučováno.

Upozornění: Informace zde prezentované nejsou míněny jako náhrada za odborný úsudek ošetřujícího lékaře / lékařky. Doporučení ohledně těhotenství a kojení týkající se vaší konkrétní situace byste měli konzultovat se svým poskytovatelem zdravotní péče. Nezaručujeme ani nepřebíráme žádnou zodpovědnost nebo odpovědnost za přesnost nebo úplnost informací na této stránce.

Literatura:

  1. Uguz F. A New Safety Scoring System for the Use of Psychotropic Drugs During Lactation. Am J Ther. 2021 Jan-Feb 01;28(1):e118-e126.

Autoři:

MUDr. Antonín Šebela, Ph.D.

Národní ústav duševního zdraví, Klecany
3. Lékařská Fakulta Univerzity Karlovy, Praha

MUDr. Jan Hanka

Národní ústav duševního zdraví, Klecany
3. Lékařská Fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Mgr. et Bc. Anna Horáková

Národní ústav duševního zdraví, Klecany
Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Jazyková korektura:

Bc. Kristýna Hrdličková

Národní ústav duševního zdraví, Klecany
Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Nabízíme další témata, která by vás mohla zajímat. Kam dále pokračovat?