Obecná psychofarmakologie v těhotenství

Těhotenství je období, ve kterém probíhají fyziologické a psychologické procesy připravující ženu na budoucí mateřství. Psychické zdraví těhotné ženy je jedním z pilířů bezproblémové gravidity i budoucího vývoje dítěte (1).

Většina psychofarmak přechází přes placentární bariéru do krevního oběhu plodu (2), kde mohou interferovat s hladinami neurotransmiterů ve vyvíjejícím se plodu, které hrají klíčovou roli v embryogenezi nervové soustavy (3) či mají přímo teratogenní potenciál (valproát) (4). V péči o těhotné s duševním onemocněním se tak často dostáváme do situace, ve které musíme pečlivě vyhodnotit potenciální benefity a rizika psychofarmakologické léčby.

Při rozhodování o zahájení psychofarmakologické léčby u těhotné ženy je nutné brát v úvahu, že jak prenatální expozice psychofarmakům, tak neléčená duševní porucha může mít negativní vliv na plod a postnatální neurobehaviorální vývoj dítěte. Přes většinové důkazy svědčící o relativní bezpečnosti některých skupin psychofarmak v graviditě zůstává jejich podávání kontroverzním tématem. Vždy je nutné individuálně posoudit, zda převažují rizika či zisky pro matku a její dítě (5).

Role neurotransmiterů a kortizolu ve vývoji CNS

Všechny typy psychofarmak zpravidla ovlivňují hladiny neurotransmiterů u ženy a vyvíjejícího se plodu. Neurotransmitery jsou důležitými signalizačními molekulami během embryogeneze neuronálních sítí (6, 7). Nejlépe prozkoumaná je role serotoninu. Serotonin je zapojen do řady morfogenetických procesů během embryogeneze CNS, mezi něž patří modulování proliferace, migrace a diferenciace neuronů (8, 9). Dále se také podílí na synaptogenezi a růstu axonů (10, 11). První serotonergní neurony jsou prokazatelné již v 5. gestačním týdnu (12) a jsou lokalizovány ve strukturách pocházejících z předního mozku – prosencefalu, jmenovitě v prefrontální kůře mozkové, amygdale, hypothalamu a hipokampu (13). Serotonin tedy hraje důležitou roli při embryogenezi neuronálních okruhů podílejících se na rozličných kognitivních funkcích. Nezbytnost dostatečných hladin serotoninu pro správný vývoj plodu naznačuje jeho tvorba v placentě (14).

Signalizační role dopaminu v neurogenezi se zdá být podobná jako role serotoninu (15). Hlavní zastoupení dopaminergních neuronů je ve frontální kůře, v corpu striatum a nucleu accumbens, tj. struktur zapojených do programování kognice, motoriky a systému odměny (16).

Noradrenergní systém je esenciální pro správnou genezi mozkové kůry, jelikož je zodpovědný za vývoj Cajal Retziových buněk (17). Tyto neurony jsou prvními, které se objeví ve vyvíjející se kůře mozkové, a dále se podílejí na neuronální migraci a laminární organizaci korových neuronů.

Kortizol ve vysokých hladinách inhibuje růst a diferenciaci hipokampálních neuronů (18). Kortizol je také zapojen do myelinizačního procesu během embryogeneze CNS a jeho zvýšená hladina myelinizaci narušuje (19). Myelinizace je nezbytná pro správné vedení vzruchů neuronálními okruhy.

Z výše uvedeného vyplývá, že jak neléčená duševní porucha, tak léčba psychofarmaky u těhotné ženy může mít vliv na budoucí neurobehaviorální vývoj jejího dítěte.

Informace o vlivu dílčích skupin psychofarmak na plod a novorozence i průběh těhotenství naleznete v dalších článcích.

Upozornění: Informace zde prezentované nejsou míněny jako náhrada za odborný úsudek ošetřujícího lékaře / lékařky. Doporučení ohledně těhotenství a kojení týkající se vaší konkrétní situace byste měli konzultovat se svým poskytovatelem zdravotní péče. Nezaručujeme ani nepřebíráme žádnou zodpovědnost nebo odpovědnost za přesnost nebo úplnost informací na této stránce.

Literatura:

  1. Apter G, Devouche E, Gratier M. Perinatal mental health. J Nerv Ment Dis. 2011;199(8):575–577
  2. Van der Aa EM, Peereboom-Stegeman JH, Noordhoek J, Grib- nau FW, Russel FG. Mechanisms of drug transfer across the human placenta. Pharmac World Sci: PWS. 1998;20:139–148.
  3. Levitt P, Harvey JA, Friedman E, Simansky K, Murphy EH. New evidence for neurotransmitter influences on brain development. Trends Neurosci. 1997;20:269–274
  4. Gotlib D, Ramaswamy R, Kurlander JE, DeRiggi A, Riba M. Valproic Acid in Women and Girls of Childbearing Age. Curr Psychiatry Rep. 2017;19(9):58
  5. Hanka J, Šebela A, Mohr P. Psychofarmaka v těhotenství: Aktuální poznatky 2017. Psychiatrie. 2017; 2:99–106
  6. Meier E, Hertz L, Schousboe A. Neurotransmitters as developmental signals. Neurochemistry International. 1991; 19(1–2), 1–15.
  7. Todd RD. Neural development is regulated by classical neurotransmit-ters: dopamine D2 receptor stimulation enhances neurite outgrowth. Biol Psychiatry. 1992; 37, 794–807.
  8. Daubert EA, Condron BG. Serotonin: a regulator of neuronal morphol-ogy and circuitry. Trends in Neurosciences. 2010; 33:424–434.
  9. Dayer, A. Serotonin-related pathways and developmental plasticity: rel-evance for psychiatric disorders. Dialogues Clin Neurosci. 2014; 16, 29–41.
  10. Gaspar P, Cases O, Maroteaux L. The developmental role of serotonin: ews from mouse molecular genetics. Nat Rev Neurosci. 2003;4:1002–1012.
  11. Vitalis T, Ansorge MS, Dayer AG. Serotonin homeostasis and serotonin receptors as actors of cortical construction: special attention to the 5-HT3A and 5-HT6 receptor subtypes. Front Cell Neurosci. 2013; 7:93.
  12. Sundstrom E, Kolare S, Souverbie F, Samuelsson EB, Pschera H, Lunell NO, et al. Neurochemical differentiation of human bulbospinal mono-aminergic neurons during the first trimester. Brain Res Dev Brain Res. 1993; 75:1–12
  13. Barnes NM, Sharp T. A review of central 5-HT receptors and their func-tion. Neuropharmachology. 1999; 38(8), 1083–1152.
  14. Bonnin A, Goeden N, Chen K, Wilson ML, King J, Shih JC, et al. A tran-sient placental source of serotonin for the fetal forebrain. Nature. 2011; 472, 347–350.
  15. Money KM, Stanwood GD. Developmental origins of brain disorders: roles for dopamine. Front Cell Neurosci. 2013; 7:260
  16. Meador-Woodruff JH, Damask SP, Wang J, Haroutunian V, Davis KL, Watson SJ. Dopamine receptor mRNA expression in human striatum and neocortex. Neuropsychopharmacology. 1996; 15, 17–29
  17. Naqui SZH, Harris BS, Thomaidou D, Parnavelas JG. The noradrenergic system influences in fate of Cajal Retzius cells in the developing cerebral cortex. Dev Brain Res. 1999; 113:75–82
  18. Uno H, Eisele S, Sakai A, Shelton S, Baker E, DeJesus O, et al. Neuro-toxicity of glucocorticoids in the primate brain. Horm Behav. 1994; 28, 336–348.
  19. Bennett GA, Palliser HK, Shaw JC, Walker D, Hirst JJ. Prenatal stress alters hippocampal neuroglia and increases anxiety. Childhood. Dev Neurosci. 2015; 37(6):533–545.

Autoři:

MUDr. Antonín Šebela, Ph.D.

Národní ústav duševního zdraví, Klecany
3. Lékařská Fakulta Univerzity Karlovy, Praha

MUDr. Jan Hanka

Národní ústav duševního zdraví, Klecany
3. Lékařská Fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Mgr. et Bc. Anna Horáková

Národní ústav duševního zdraví, Klecany
Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Jazyková korektura:

Bc. Kristýna Hrdličková

Národní ústav duševního zdraví, Klecany
Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Nabízíme další témata, která by vás mohla zajímat. Kam dále pokračovat?