Až u 27 % žen s anamnézou psychotického onemocnění dojde do jednoho roku po porodu k relapsu onemocnění (1). Riziko relapsu umocňuje skutečnost, že ženy v těhotenství užívanou antipsychotickou medikaci často samovolně vysadí.

U žen léčících se se schizofrenií jsou oproti ženám léčícím se s jinou psychiatrickou diagnózou častěji přítomny rizikové sociální faktory, jako je sociální izolace, invalidita, absence stabilního partnerského vztahu a nedostatek finančních zdrojů (3).

Analýza pocházející ze specializovaných psychiatrických lůžkových oddělení pro společný pobyt matky a novorozence ve Velké Británii ukázala, že u 50 % žen hospitalizovaných se schizofrenií byla v době propuštění nutná následná supervize orgánů sociální péče nebo bylo nutné dočasně matku od dítěte separovat (3). U matek s poruchou nálady se jednalo o 12 % případů. Autoři uvádějí, že hlavním důvodem k sociální intervenci nebylo riziko, že by matka s psychotickým onemocněním mohla svému dítěti ublížit, ale nedostatečné sociální zázemí pro matku a její dítě.

Schopnost vytvářet rané pouto a citovou vazbou matka‑dítě je u žen se schizofrenií často narušena i mimo akutní psychotickou fázi (4). U schizofrenie je více než u jiných nemocí přítomna nízká mateřská sensitivita a menší kapacita rozpoznávat emoce a potřeby dítěte, což je způsobeno deficity v sociální kognici a emočním zpracovávání (5). Nedostatečnou emoční a sociální podporu v dětství zaznamenalo až 50 % dospělých, které vychovával rodič se schizofrenií, avšak 70 % z nich uvedlo, že jsou zpětně s výchovou spokojeni (6).

Informace o antipsychoticích v laktaci naleznete zde.

Upozornění: Informace zde prezentované nejsou míněny jako náhrada za odborný úsudek ošetřujícího lékaře / lékařky. Doporučení ohledně těhotenství a kojení týkající se vaší konkrétní situace byste měli konzultovat se svým poskytovatelem zdravotní péče. Nezaručujeme ani nepřebíráme žádnou zodpovědnost nebo odpovědnost za přesnost nebo úplnost informací na této stránce.

Literatura:

1. Wakil L, Perea E, Penaskovic K, Stuebe A, Meltzer ‑Brody S. Exacerbation of psychotic disorder during pregnancy in the context of medication discontinuation. Psychosomatics. 2013; 54(3): 290–293
2. Poinso, F., Gay, M. P., Glangeaud ‑Freudenthal, N. M. C., & Rufo, M. (2002). Care in a mother ‑baby psychiatric unit: analysis of separation at discharge. Archives of women’s men‑tal health, 5(2), 49–58.
3. Salmon MP, Abel K, Webb R, Warburton AL, Appleby L. A national audit of joint mother and baby admissions to UK psychiatric hospitals: an overview of findings. Arch Womens Ment Health 2004; 7(1): 65–70.
4. Ramsauer B, Achtergarde S. Mothers with acute and chronic postpartum psychoses and impact on the mother‑‑infant interaction. Schizophr Res. 2018 Feb 26. pii: S0920‑9964(18)30109‑9. doi: 10.1016/j.schres.2018. 02. 032
5. Healy SJ, Lewin J, Butler S, Vaillancourt K, Seth-Smith F. Affect recognition and the quality of mother-infant interaction: understanding parenting difficulties in mothers with schizophrenia. Arch Womens Ment Health. 2016;19(1):113-124.
6. Herbert HS, Manjula M, Philip M. Growing Up with a Parent having Schizophrenia: Experiences and Resilience in the Offsprings. Indian J Psychol Med. 2013; 35(2): 148–153.