Přibližně u jedné čtvrtiny těhotných žen se stabilizovanou BAP dojde během těhotenství k relapsu onemocnění. Nejčastěji kvůli samovolnému vysazení medikace (2). Těhotenství samotné však není považováno za rizikový faktor pro nový rozvoj BAP (3).

Zvýšené riziko předčasného porodu (před 37. gestačním týdnem) u žen s BAP bylo prokázáno ve čtyřech velkých populačních studiích. McCabe et al. (2007) popsali nárůst šance výskytu předčasného porodu (odds ratio, OR = 1,4; 95% CI = 1,2–1,6) ve skupině 5 618 žen s afektivní psychózou v porovnání s 46 246 kontrolami. Riziko zůstalo statisticky signifikantně zvýšené i po započtení vlivu kouření, věku matky a komorbidní hypertenzní nemoci. Riziko se téměř zdvojnásobilo (OR = 2,7; 95% CI = 1,7–4,2) v případě, že u ženy došlo k relapsu afektivní epizody během těhotenství. Limitací této studie je však absence informací o případné farmakoterapii během těhotenství a heterogenita souboru, který zahrnul i ženy s jinou diagnózou než BAP (4).

Ve studii založené na datech z taiwanského zdravotnického registru, studující 337 těhotných s BAP a více než 50 000 kontrol, bylo předčasně narozeno 14,6 % vs. 6,9 % dětí (kontrolované OR = 2,1; 95% CI = 1,5–2,8), avšak i v této studii chybí data o konzumaci farmakologické léčby (5).

Nárůst relativního rizika předčasného porodu (kontrolované OR = 1,9; 95% CI = 1,7–2,3) byl popsán i u skupiny 1 859 žen, které byly 5 let před sledovaným těhotenstvím hospitalizovány pro BAP, v porovnání s 432 358 žen bez duševního onemocnění. Síla této studie spočívá ve velkém počtu kontrolovaných faktorů, mezi něž patřil například diabetes mellitus, hypertenze, trombo-embolická nemoc a kouření v těhotenství (10).

Zatím jedinou studií zkoumající efekt léčené a neléčené BAP na těhotenství a vývoj plodu je práce Bodéna et al. z roku 2012 (7). Studie zahrnovala 320 žen léčených psychofarmaky (stabilizátory nálady, antipsychotiky), 554 neléčených žen a kontrolní soubor 331 263 žen bez BAP. Autoři zaznamenali u obou skupin s BAP vyšší riziko předčasného porodu (kontrolované OR = 1,5; CI 95% = 1,01–2, 2 a OR = 1,5; CI 95% = 1,1–2,0). Mezi sledované známé rizikové faktory patřilo např. kouření v těhotenství a užívání návykových látek.

Jablensky et al. (2005) ve studii pozorující 1 301 těhotných žen s BAP a 1 831 kontrol jako jediní nenalezli zvýšené riziko předčasného porodu (OR = 0,8; 95% CI = 0,6–1,1) (8).

Souvislost mezi BAP v těhotenství a nízkou porodní váhou novorozence (< 2 500 g) zkoumaly tři z výše uvedených studií. Zvýšené riziko bylo nalezeno ve dvou z nich (4, 5). McCabe et al. (2007) popsali kontrolované OR u stabilizovaného psychiatrického onemocnění v těhotenství 1,2 (95% CI = 1,0–1,4) a OR u relapsu afektivní poruchy v těhotenství 2,2 (95% CI = 1,3–3,8); Lee a Lin (2012) nalezli kontrolované OR 1,7 (95% CI = 1,2–2,4). Ve třetí práci nebyla asociace mezi BAP v těhotenství a nízkou porodní váhou novorozence potvrzena (8).

Vyšší riziko narození hypotrofického dítěte (porodní váha nižší než 10. percentil) matce s BAP bylo prokázáno u dvou z pěti výše popisovaných výzkumů (4, 5). V práci McCabe et al. (2007) byla asociace signifikantní jen u skupiny s relapsem onemocnění (OR = 2,4; 95% CI = 1,3–4,2); Lee and Lin (2012) popsali OR 1,5 (95% CI = 1,1–1,9).

Mezi nejčastěji užívané stabilizátory nálady v léčbě BAP patří lithium a dále některá antiepileptika. V poslední době se také využívá náladu stabilizující efekt antipsychotik druhé generace (atypických).

Upozornění: Informace zde prezentované nejsou míněny jako náhrada za odborný úsudek ošetřujícího lékaře / lékařky. Doporučení ohledně těhotenství a kojení týkající se vaší konkrétní situace byste měli konzultovat se svým poskytovatelem zdravotní péče. Nezaručujeme ani nepřebíráme žádnou zodpovědnost nebo odpovědnost za přesnost nebo úplnost informací na této stránce.

Literatura:

1. Merikangas KR, Jin R, He JP, et al. Prevalence and correla-tes of bipolar spectrum disorder in the world mental heal-th survey initiative. Arch Gen Psychiatry. 2011; 68(3): 241–251.
2. Viguera AC, Whitfi eld T, Baldessarini RJ, et al. Risk of recu-rrence in woman with bipolar disorder during pregnancy: prospective study of mood stabilizer discontinuation. Am J Psychiatry. 2007; 164(12): 1817–1824
3. Mota N, Cox BJ, Enns MW, et al. The relationship between mental disorders, quality of life, and pregnancy: findings from a nationally representative sample. J Affect Disord. 2008; 109(3): 300–304
4. McCabe JH, Martinsson L, Lichtenstein P, et al. Adverse pregnancy outcomes in mothers with aff ective psychosis. Bipolar Disord. 2007; 9(3): 305–309
5. Lee HC, Lin HC. Maternal bipolar disorder increased low birthweight and preterm births: a nationwide population-ba-sed study. J Aff ect Disord. 2010; 121(1–2): 100–105.
6. Mei-Dan E, Ray JG, Vigod SN. Perinatal outcomes among women with bipolar disorder: a population-based cohort study. Am J Obstet Gynecol. 2015; 212(3): 367.e1–8.
7. Bodén R, Lundgren M, Brandt L, et al. Risk s of adverse preg-nancy and birth outcomes in women treated or not treated with mood stabilisers for bipolar disorder: population based cohort study. BMJ. 2012; 8;345: e7085
8. Jablensky AV, Morgan V, Zubrick SR, et al. Pregnancy, de-livery, and neonatal complications in a population cohort of women with schizophrenia and major aff ective disorde-rs. Am J Psychiatry. 2005; 162(1): 79–91.