Smíšené pocity v těhotenství

Těhotenství může být v životě ženy velmi krásné, ale také náročné a stresující období. Hormonální změny s sebou přináší zvýšenou citlivost, změny nálad, problémy se spánkem nebo třeba měnící se chutě. Je normální zažívat během těhotenství smíšené pocity. Možná jste v jednu chvíli šťastná a nemůžete se dočkat příchodu miminka na svět, v jinou chvíli máte obavy, jak to všechno zvládnete. S těmito pocity nejste sama a je naprosto v pořádku o nich mluvit nahlas.

Duševní pohoda

Je naprosto normální, že během těhotenství cítíte určité obavy – o sebe, o miminko, o rodinu, o to, jak budete všechno zvládat. Stejně tak jsou normální změny nálad nebo větší citlivost. Pokud vám však tyto pocity komplikují každodenní fungování, strach a/nebo smutná nálada u vás po většinu dne převládají a máte pocit, že je nemůžete kontrolovat, možná se potýkáte s vážnějšími duševními problémy, jako jsou úzkosti a deprese. V takovém případě se obraťte na svého partnera či na své blízké, na gynekologa či praktického lékaře, na odborníka v oblasti duševního zdraví nebo třeba na organizaci Úsměv mámy. Pokud si chcete udržovat duševní pohodu, tak si také můžete třeba stáhnout aplikaci Kogito.

Zvládání starostí a stresu během těhotenství

Co můžete udělat, abyste pomohla svému duševnímu zdraví v těhotenství?

Nebojte se o svých pocitech mluvit. Pro některé ženy je těžké sdílet své obavy či negativní myšlenky, protože se od nich očekává, že těhotenství bez problémů zvládnou. Ve skutečnosti se jedná o fyzicky i duševně náročné období. Promluvte si s partnerem, s kamarádkou nebo využijte diskusních online fór. Nebojte se oslovit také svého lékaře nebo odborníka v oblasti duševního zdraví.
Zkuste identifikovat věci či situace, které vám působí největší stres. Je možné je odstranit nebo alespoň minimalizovat? Pokud se jedná o úkoly, kterým se nelze vyhnout, nastavte jim prioritu a postupně se jim věnujte od nejdůležitějších po ty nejméně důležité.
Někdy se obáváme věcí, o kterých toho moc nevíme. Zjistit si relevantní a vědecky podložené informace vám může pomoct získat zpět pocit kontroly nad situací.
Najděte si čas na sebe a na své koníčky. Vyzkoušejte relaxační techniky, meditaci nebo těhotenskou jógu.
Zkuste trávit dostatek času venku na čerstvém vzduchu a prioritizujte zdravé jídlo pravidelně alespoň 3x denně.
Vyhněte se alkoholu, cigaretám a kofeinu.
Další informace, jak pečovat o svou duševní pohodu, najdete třeba na webu Opatruj.se

Partnerský vztah

Příchod potomka přinese do vašeho života plno změn. Už samotné těhotenství může do partnerství přinést zcela nové výzvy. Během komunikace se svým partnerem zkuste:

Mluvit o tom, jak se cítíte nyní i ohledně budoucnosti po příchodu miminka. O tom dobrém, i o tom špatném. Zkuste vysvětlit svůj úhel pohledu a být co nejvíc konkrétní ve svých potřebách. Hledejte společné řešení bez obviňování toho druhého.
Mluvit o rituálech, které považujete za důležité.
Mluvit o tom, jak budete vychovávat svého potomka.
Být upřímní ohledně svých sexuálních potřeb.

Je normální, že během těhotenství se váš zájem o sexuální život bude měnit. Některé ženy mají během těhotenství o sex zájem, jiné ne. Je řada důvodů, proč může docházet ke změnám libida během těhotenství: např. ranní nevolnosti a únava, nejistota ohledně fyzických změn Vašeho těla nebo i obava o miminko. O všech pocitech je v pořádku s partnerem mluvit. Sex během těhotenství je naprosto bezpečný (pokud vám lékař ve vašem případě neřekl něco jiného). Zároveň ale existuje řada jiných způsobů intimního sblížení s partnerem.

Vztah s rodinou a s přáteli

Rodina a přátelé mohou být během těhotenství skvělou oporou. Můžete se na ně obrátit, když potřebujete vyslechnout nebo když potřebujete poradit od přátel, kteří už miminko májí. Někdy ale naši blízcí mohou být zainteresovaní až příliš. Některé rady jsou zkrátka nevyžádané. Může se stát, že vaši blízcí budou kritizovat rozhodnutí, která ohledně sebe a svého těhotenství učiníte. Takové situace můžou být velmi náročné a stresující. Pokud k tomu dojde, zkuste jim klidně vysvětlit, že o některých věcech můžete rozhodovat jenom vy se svým partnerem a přála byste si, aby vám nechali prostor. V takových případech je také výhodou, když je partner na Vaší straně a tyto pocity s ním komunikujete.

Důležité je uvědomit si, že jde o vaše těhotenství a vaše miminko a tento fakt by mělo respektovat i vaše okolí. Nebojte se rozhodnout se tak, jak sama cítíte, že je to správné.

Autoři:

Bc. Kristýna Hrdličková

N. říká:

Nejvic mi pomohla kamaradka, ktera mi jeste pred porodem rikala, nemusis to mimino bezmezně milovat hned po narozeni , ono to prijde nekdy az postupně casem

P. říká:

Nejhorší bylo těhotenství, ze dne na den jsem byla vytržená ze svého světa a můj život se scvrkl na zvracení a strach. Ze to dite nebudu milovat. A trvalo to skoro celé těhotenství.

Anonym říká:

Tehotenstvo,pôrod,šestonedelie bolo pre mňa tým najhorším obdobím v živote( vďaka nevďačnej polovičke).Stále len hlúpe reči ako robím všetko zlé a aká som neschopná.Psychická podpora ako sa patrí 😕No drobček mi dal nový zmysel života a dôvod prečo sa neopúšťať ❤

P. říká:

Keď som sa dozvedela, že som tehotná, tešila som sa. Potom som ale začala vracať aj 20x denne a dostala som sa do nemocnice. Celé 3 mesiace som bola na lôžku a starala sa o mňa rodina. Nemohla som pracovať, robiť nič, na čo som bola zvyknutá. Pomaly som v piatom mesiaci a nevolnosti mám stále. Som unavená a musím stále niečo jesť, aby mi nebolo zle. Pachy mi robia taký veľký problém, že umývam riad, upratujem a varím v plynovej maske, aby som nič necítila. Je to pre mňa taký šok, že som stratila chuť robiť čokoľvek. Som apatická, deprimovaná a bez energie. Hormóny mi spôsobujú závrate a mám hroznú pleť. Predstava, že to môže trvať do pôrodu (z ktorého mám strach) ma desí. Tehotenstvo je pre mňa šok.

Paní Sofie říká:

Nejtěžší pro mě bylo, že mi partner nevěřil, že to dokážu. Sebevědomí na nule, připadala jsem si jako příšerná máma. Teď už vim, ze to dokážu tak jako všechny mámy.

JK říká:

Nejtěžší bylo přijmout fakt, že jsem najednou zavřená mezi čtyřmi stěnami s malým cizincem a můj do té doby společenský život je fuč. Můj neúspěch byl asi ten, že jsem nedovedla říct o pomoc dřív a první tři měsíce svého dítěte mám komplet vymazané. Zabrat mi dalo vyhrabat se z poporodní deprese a úzkosti mě děsí někdy ještě teď. Můj syn je ale dokonalý. <3

Anonym říká:

Po porodu mi neustále chodily zprávy, jak musím být šťastná a jak si určitě užívám miminko. Já byla fyzicky i psychicky na dně, žádnou radost jsem necítila a byla jsem přesvědčená, že jsem ta nejhorší osoba na světě. Dcerku jsem začala opravdu milovat a užívat si ji až tak po 3 měsících.

Paní Lenka říká:

Pro mě bylo nejhorší totální vyčerpání po druhém porodu. Dostavilo se potom i spoustu jiných - hlavně fyzických potíží a výsledkem byla diagnóza poporodní deprese. Antidepresiva beru již přes rok a brzy budu vysazovat úplně. Konečně můžu zase normálně žít.

Paní Kristýna říká:

Čekala jsem, že mateřská láska je automatická a pocítím ji hned po tom, co dcerku budu držet v náručí a velice mě vyděsilo, když jsem po porodu byla úplně prázdná. Do toho od začátku problém s kojením a pocit hrozného selhání, když jsem malé dala umělé mléko. Vše se srovnalo po pár týdnech, ale bylo to mé nejtěžší období, po psychické stránce jsem si sáhla na dno a opravdu se nenáviděla.

Paní Petra říká:

Šestinedělí bylo nejtemnější období mého života. Období plné vyčerpanosti, pochybností a pláče. Chyběl mi spánek a můj starý život. Chtěla jsem utéct někam hodně daleko. Bylo těžké zvyknout si na to být matkou a přijmout svůj nový život. Nejtěžší bylo zbavit se předsudků, jak by to mělo být a není (absence zamilovanosti a pocitu štěstí hned na začátku). Skrz tyto zkušenosti jsem pochopila, jak moc jsme my ženy vnitřně silné.